Kam v dubnu v České republice: do Brtnice, do Modrého dolu a na Cvilín
Aprílové počasí je jen chabá výmluva pro ty, kteří se brání víkendovým výletům. Děti snadno nalákáte na zmrzlinu, náročnější výletníky odměníte třeba výhledem do kraje. Když ale zvolníte tempo, odlepíte oči od chodníku a rozhlédnete se kolem sebe, může se v kouzelnou procházku proměnit i vaše každodenní cesta do práce.
Do Brtnice
Zdánlivě obyčejné čtyřtisícové městečko na Vysočině stojí za návštěvu hned z několika důvodů. Poklidné centrum Brtnice, ležící v údolí stejnojmenné říčky, ožívá hlavně u domu architekta Josefa Hoffmanna. Do muzea geniálního architekta a designéra, který byl přítelem Gustava Klimta, se sjíždějí turisté ze všech koutů Evropy. Z jeho návrhářské dílny pochází totiž třeba bruselský palác Palais Stoclet, zařazený na seznamu UNESCO, sanatorium v Purkerdorfu nedaleko Vídně nebo celá řada honosných vil na našem i rakouském území. Hoffmann sice o dům přišel kvůli svému německému původu hned po roce 1945, ale od revoluce se Brtnice ke svému slavnému rodákovi opět hrdě hlásí. Zavzpomínat tu můžete i na další epochy našich dějin. Při procházce náměstím se vrátíte minimálně o 150 let nazpět. Obdivovat můžete zámek, renesanční radnici i dva barokní mosty. Takzvaný Židovský most, uprostřed kterého se kdysi v polovině noci natahoval řetěz, který měl oddělit židovskou a křesťanskou část města, vytváří spolu se zámkem v pozadí takzvané brtnické Hradčany.
Kudy z města
Až si dobře prohlédnete Brtnici, vydejte se na průzkum jejího přilehlého okolí. Brtnická stezka vás seznámí jak s přírodou, tak s nejvýznamnějšími památkami. Začněte u židovských hřbitovů a držte se informačních tabulí směrem k Valdštejnskému domu, kde najdete také infocentrum. Anebo si dopřejte procházku podél řeky Brtnice k Viďourkovu mlýnu. Celková vzdálenost z Rokštejna do Brtnice po modré turistické značce je necelých osm kilometrů.
Do Modrého dolu
Právě teď je ideální doba vyrazit do největších českých hor. Čerstvě probuzenou přírodu si na většině míst můžete vychutnat beze svědků. Lyžařům odzvonilo a na prázdninové trekaře je ještě chladno. Malebná horská osada pod masivem Studniční hory je jednou z nejkrásnějších i nejpřísněji chráněných oblastí Krkonošského národního parku a místní roubené chalupy jsou romantickou vzpomínkou na život v horách před několika sty lety.
Jak ho najdete
Údolí ledovcového původu s roubenými chatami pod Studniční horou se rozprostírá asi 2,5 km od Pece pod Sněžkou. Z centra Pece vyrazíte směrem do Obřího dolu a hned za parkovištěm U kapličky a přehradou v Bukovém údolí odbočíte vlevo po červené turistické značce na Milíře a dál do Modrého dolu. Druhou možností je vydat se za boudou v Obřím dole na rozcestí po žluté přes most směrem na Modrý důl.
Ideálním výchozím bodem pro turistiku do této části Krkonoš je Pec pod Sněžkou. Unikátní genius loci má třeba chata Lesovna, jejímž majitelem býval významný český léčitel Emil Václav Havelka, proslulý pěstováním rakytníku. Skvělé jsou i tradiční horské hostince jako Hvězda nebo Krokus.
Na Cvilín
Kostel Panny Marie Sedmibolestné, rozhledna Cvilín, vypínající se na stejnojmenném vrchu, i malebná zřícenina hradu Šelemburk jsou nepřehlédnutelnou dominantou města Krnov. O tom, že místo bylo osídleno už v době kamenné, svědčí zbytky hradiště, které tu byly objeveny ve 30. letech minulého století. Z rozhledny, která se tyčí nad městem ve výšce 436 m n. m., jsou překrásné výhledy na centrum Krnova, Petrův rybník, rozhlednu Hanse Kudlicha u Úvalna, zříceninu hradu Šelenburk, Beskydy či Jeseníky s horou Praděd. Abyste si mohli vyšlápnout všech 144 schodů, ale budete muset ještě pár týdnů počkat. Sezona tu začíná až v květnu. Od rozhledny se proto vydejte dál po zelené turistické značce a po 300 metrech dojdete k Poutnímu kostelu Panny Marie Sedmibolestné. Poutníci věří, že místní obraz Panny Marie má ozdravné účinky. Za procházku stojí i místní křížová cesta tvořená třinácti empírovými zděnými kapličkami a jednou barokní trojdílnou kaplí. Ke třetí zajímavosti Cvilína se dostanete opět po zelené. Když budete pokračovat dál z kopce dolů, dojdete k pozůstatkům kdysi mohutného hradu ze 13. století. Nechal ho postavit král Václav I., ale do dnešních dní se dochovaly jen jeho obvodové zdi.
Kudy nahoru
K rozhledně se snadno dostanete z centra Krnova po zelené turistické značce, která vede přes 219 kamenných schodů k poutnímu kostelu Panny Marie Sedmibolestné. Odtud je to k rozhledně přibližně 300 metrů a ke zřícenině další kilometr a půl.
Říká se, že pod Cvilínem vede skrytý podzemní tunel, který měl spojovat kostel s krnovským klášterem minoritů. I když se žádné důkazy zatím nenašly, místní legenda tvrdí, že tunel byl zasypán během jedné z rekonstrukcí.
